EU a energetika - Spolehlivost dodávek, obchodování s emisemi

k navigaci

Inteligentní energie pro Evropu

V souvislosti s novým vývojem v energetice přijala EU opatření zaměřená především na zajištění bezpečnosti dodávek energií v podmínkách závislosti na dovozu ropy z politicky nestabilních regionů, dále na přehodnocení priorit ve vztahu k tématu jaderná energetika s přihlédnutím k rizikům havárie elektrárny a k problematice "jaderný odpad". V neposlední řadě šlo o opatření na podporu udržitelného rozvoje.

Vstupem do EU se ČR stala součástí jednotného trhu, který bude postupně odstraňovat veškeré bariéry pro volný obchod. Bude mít vliv na utváření tohoto trhu. Se vstupem do EU má také více možností účastnit se utváření aliancí, které budou ve prospěch našich zájmů. Ze srovnání vyplývá, že v rámci celé Evropy je ČR vysoce konkurenceschopná, a proto pro ni vstup do EU představuje velkou podnikatelskou příležitost. Příležitostí je i fakt, že spolu s ČR vstupují do EU také její sousedé, jejichž energetické trhy jsou stále ještě různými opatřeními chráněny.

Lisabonský proces - evropský prostor energií

Označení "Lisabonský proces" vyjadřuje aktivity EU, které byly nastartovány v roce 2000 na summitu EU v Lisabonu přijetím direktivy, podle níž je cílem Unie do roku 2010 "stát se nejvíce konkurenceschopnou, dynamickou a na vědomostech založenou ekonomikou na světě, která je schopna trvale udržitelného ekonomického růstu při současném vytvoření většího počtu pracovních míst".

Evropský prostor energií

V oblasti energetiky stanovil Lisabonský proces cíl nazvaný Evropský prostor energií. Tvoří ho tyto úkoly:

Liberalizace trhů s energií

Od zasedání Evropské rady, které se konalo v Bruselu 20. až 21. 3. 2003, se v liberalizaci trhu s energií dosáhlo velkého pokroku. K této problematice byly zveřejněny následující předpisy:

  • směrnice 2003/54/ES Evropského parlamentu a Rady, týkající se společných pravidel pro vnitřní trh s elektřinou a rušící směrnici 96/92/ES,
  • směrnice 2003/55/EC Evropského parlamentu a Rady, týkající se společných pravidel pro vnitřní trh se zemním plynem a rušící směrnici 98/30/EC,
  • rozhodnutí 1230/2003/ES Evropského parlamentu a Rady, kterým se přijímá víceletý program akcí v oblasti energetiky "Inteligentní energie- Evropa" (2003 až 2006).

    • Evropská rada dosáhla kompromisu v řadě základních otázek, jako jsou harmonogram otevření trhu, oddělení provozovatelů přenosových a distribučních soustav, ustanovení týkající se specifických zpráv, závazky veřejných služeb, ochrana konečných zákazníků, energetické štítkování nebo přístup k zásobám plynu.

    Vybudování transevropských sítí

    Cíle a priority v oblasti budování transevropských sítí stanovuje rozhodnutí 1229/2003/ES. Elektrizační soustava ČR patří mezi nejvíce propojené soustavy v Evropě. Souhrnná nominální přenosová kapacita přeshraničních linek velmi vysokého napětí je více než 50 % instalovaného výkonu všech zdrojů v ČR a je jimi přenášeno téměř 20 % tuzemské roční produkce elektřiny. Přenosová kapacita elektrických rozvodů ČR je v tomto ohledu nadprůměrná. Mezi související předpisy patří: nařízení 1228/2003 Evropského parlamentu a Rady o podmínkách přístupu k sítím pro přeshraniční výměnu elektřiny, a rozhodnutí 1229/2003 Evropského parlamentu a Rady, ustanovující pravidla pro transevropské sítě a rušící rozhodnutí č. 1254/96/ES.

    Evropa propojila energetické soustavy

    Od druhé říjnové dekády 2004 funguje v Evropě jednotná energetická soustava propojující všechny členské země unie i balkánské státy. Tento krok uvítali zejména obchodníci s elektřinou, kteří budou mít snazší možnost k jejímu exportu. Do počátku listopadu probíhá testovací fáze. Na základě výsledků bude stanoveno datum, kdy bude možné zahájit v rámci celoevropské energetické soustavy také obchodování s elektřinou do zemí jihovýchodní Evropy.

    Aplikace jednotné energetické daně

    Ministerstvo financí ČR zvažuje ve střednědobém horizontu možnost zavedení energetické daně. Zejména analyzuje zkušenosti zemí, kde se již daň z elektřiny platí (zejména SRN). V případě konečného schválení nové směrnice EU o zdaňování energetických produktů a elektrické energie bude Česká republika povinna zavést daň z elektrické energie.

    Vytvoření sazebníku pro přeshraniční přenos elektrické energie

    Projektu přeshraniční výměny energie se ČR účastní od začátku roku 2003. Příslušné exportní a importní ceny jsou uloženy na zvláštním účtu společnosti ČEPS, a. s., a slouží k investicím do zlepšení kapacity přeshraničního propojení energetické sítě ČR s okolními státy. Podle zákona č. 265/1992 Sb. byla pravomoc v oblasti cen energií a vyjmenovaných energetických materiálů delegována na Energetický regulační úřad.

    Stanovení finančních pravidel na Trans European Energy Networks

    Rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 1229/2003/EC, které stanoví pravidla pro transevropské energetické sítě, bude doplněno o nová pravidla, která budou stanovovat podmínky pro udělení finanční pomoci EU v této oblasti. (Doposud v tomto směru platilo nařízení Rady č. 2236/95/EC a jeho doplněk č. 1655/1999/EC).

    Povolenky pomohou plnit závazky vyplývající z Kjótského protokolu

    Ekonomickým nástrojem na snížení emisí skleníkových plynů má být systém přidělování povolenek na vypouštění oxidu uhličitého a následné obchodování s těmito povolenkami. Cílem obchodování je pomoci členským státům EU dodržet závazky vyplývající z Kjótského protokolu. Obchodování s emisemi nepředstavuje nové cíle na poli životního prostředí, ale umožňuje levněji dodržet současní cíle stanovené v rámci Kjótského protokolu.

    V první vlně se přidělování povolenek týká jen vybraných průmyslových odvětví, zejména výrobců energií, cementu či odvětví metalurgie. Ke snížení emisí bude výrobce nutit postupné snižování počtu povolenek, které budou dostávat. Povolenky na beztrestné vypuštění tuny oxidu uhličitého musí na konci každého kalendářního roku odevzdat, a to v množství, které pokryje skutečné emise.

    Počet povolenek, které firma pro svá zařízení získá, bude důležitý i pro její obchodní činnost. Když dostane více povolenek, než kolik spotřebuje pro pokrytí emisí, může tento přebytek prodat na trhu. Nedostatečný počet povolenek bude naopak ve finanční rozvaze pasivem a bude vyžadovat nápravná opatření: zakoupení chybějících povolenek na trhu nebo snížení výroby.

    Evropská unie v roce 2009 vypustila do ovzduší emise v objemu odpovídajícím 4,6 miliardám tun oxidu uhličitého. V roce 2008 to bylo 4,96 miliard.

    Emise tak poklesly o 7,2 % (354 milionů tun), což je téměř tolik, kolik do ovzduší vypustí samotné Španělsko nebo Polsko. Pokles je také nejstrmější od roku 1990, kdy vyspělé státy světa začaly úroveň emisí CO2 měřit.

    Patnáct členských států, které mají své emisní cíle zakotvené v Kjótském protokolu z roku 1997, vykázalo v roce 2009 pokles emisí o 6,9 %, což je o 12,9 % méně než v referenčním roce 1990 a téměř o 5 % méně, než je cíl, stanovený v Kjótském protokolu pro rok 2012.

    V České republice činí poměr průměrných emisí za pětileté období 2008–2012 oproti základnímu roku (1990) 92 %.

    Vláda ČR stanovila množství obchodovatelných povolenek

    V roce 2006 a 2007 se mezi podnikatele rozdělily ročně povolenky na 97,6 miliónu tun kysličníku uhličitého. Skutečná produkce skleníkových plynů v průmyslu v roce 2005 byla přitom podle údajů, které jsou k dispozici, 82 miliónů tun. Průmysl tak mohl prodávat povolenky na 15 miliónů tun skleníkových plynů na evropském trhu a získat více než 11 miliard korun jen za rok.
    Zavedení obchodů s emisemi má motivovat podniky k redukci vypouštění škodlivin, a tím zajistit závazek EU snížit emise do roku 2012 o 8 % v poměru s produkcí na počátku 90. let. V letech 2005 až 2007 mohlo asi 400 českých podniků zapojených do systému vypustit na 292,8 mil. tun CO2, asi 4,4 % z celkového množství v celé EU.
    Pro roky 2008-2012 rozhodla EU omezit objem přidělovaných emisních povolenek pro ČR o 14 procent (místo požadovaných 102 milionů tun jen 86 milionů tun emisí CO2 ročně).

    Podobné obchody budou možné až do roku 2012, kdy končí platnost mezinárodního takzvaného Kjótského protokolu.
    Unijní exekutiva si na jaře 2011 vyžádala údaje z dvanácti tisíc elektráren a výrobních zařízení ve 27 členských státech EU, v Norsku a Lichtenštejnsku. Celkové ověřené emise činily v roce 2010 celkem 1,932 miliardy tun ekvivalentu CO2, což bylo o tři procenta více než v roce 2009. Česko ve sledovaném období vyprodukovalo sedmé největší ověřené množství zplodin. Na rozdíl od vedoucích velmocí Německa a Velké Británie, jejichž ověřené emise překročily v letech 2009 a 2010 počty přidělených povolenek, si tuzemsko, stejně jako Itálie, Francie, Španělsko a Nizozemsko, uchovává určitou rezervu. Nejčistším státem v hodnocení unijní exekutivy byla loni Malta.

    V současné době rámec obchodování s emisemi upravuje tzv. národní alokační plán a zákon o obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů. Zákon o obchodování s povolenkami upravuje dvě základní oblasti pro obchodování s povolenkami - povolení k emisím a oblast "povolenky a obchodování s nimi". Pro vlastní obchodování je přitom základní podmínkou splnění daných zákonných norem. Jednou z podmínek pro vydání povolenek je prokázání dostatečného materiálního, technického a organizačního vybavení k zjišťování a vykazování emisí.

    Nový systém regulace emisí oxidu uhličitého v zemích EU funguje od roku 2005. Jedna povolenka společnost opravňuje vypustit do vzduchu jednu tunu škodlivin. Na rozhodnutí vlády o přidělení povolenek k emisím oxidu uhličitého navazuje návrh zákona o obchodování s povolenkami na emise oxidu uhličitého.

    Na základě zákona o podmínkách obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů se správcem národního registru obchodování s povolenkami skleníkových plynů stal Operátor trhu s elektřinou, a. s.

    nahoru