EU a energetika - EU a stavba jaderné elektrárny

k navigaci

EU chce postavit 750 elektráren

Do roku 2020 plánuje EU výstavbu 750 nových elektráren. Mnoho současných elektráren dosluhuje a poptávka po elektřině stále roste. V ideálním případě by měl v Evropě každých pět týdnů vzniknout jeden výrobní blok se stejnou kapacitou, jakou má blok v JE Temelín. Brusel chce také posílit přeshraniční přenosové linky; jejich současná kapacita je nedostatečná. Příkladem je např. přenosová kapacita mezi ČR a Německem, která by mohla být vážnějším problémem pro vývoz české elektřiny.

Výhled investic do energetiky celosvětově

Podle studie Mezinárodní energetické agentury vzroste do roku 2030 potřeba energie oproti současnosti o dvě třetiny. Investice do výstavby nových kapacit na uspokojení těchto nároků se odhadují na 16 bilionů USD. Studie se zabývá otázkou, které palivo a regiony by měly mít největší podíl na těchto investicích, ale také tím, zda světový finanční systém má kapacitu k financování takového podnikání. Jde o rozsah, který může potenciálně destabilizovat světovou ekonomiku. Cena investic, které by mohly uspokojit růst potřeby energií o 1,7 % ročně, je relativně přijatelné l % globálního hrubého důchodu. Většinu investic však bude nutno realizovat v rozvojových ekonomikách, kde velmi často vznikají problémy z cenové intervence států na energetických trzích. V investicích do energetiky bude dominovat elektřina. Spotřebuje 10 bilionů USD, tedy 60 % z celkových investic.

Experti: stavba jaderné elektrárny závisí na bezpečnosti technologie a souhlasu veřejnosti

Za posledních 15 let celosvětová produkce elektřiny z jaderných elektráren trvale stoupala - z hodnoty 1 901 TWh v roce 1990 na 2 619 TWh v roce 2005. Důvodem je působení tří faktorů: výstavbou nových kapacit, rekonstrukcí a zvýšením instalovaných výkonů stávajících elektráren a trvalým zlepšováním provozních parametrů. Kvalitním řízení provozu došlo k nárůstu koeficientu využití bloků z hodnoty 71,6 % na 83,3 %. Podle Výzkumné iniciativy Evropského parlamentu EPRI, Světové energetické rady WEC a sdružení států OECD bude využívání jaderné energie ve 21. století žádoucí a nezbytné. Klíčové instituce EU, jako je Evropský ekonomický a sociální výbor (ESC) a výbor pro průmysl, vnější obchod, výzkum a energii (ITRE) se výrazně postavily za využívání jaderné energie. Experti se přitom shodují, že pro budoucnost jaderné energetiky je klíčová jak bezpečnost elektráren, tak souhlas veřejnosti. Z hlediska stability cen a bezpečnosti dodávek byly jaderné elektrárny shledány nejvýhodnějším zdrojem.

Spojené státy

Rozpočet pro energetiku USA počítá s výstavbou nové kapacity 6000 MW výkonu instalovaných v pokročilých typech jaderných reaktorů, 635 milionů dolarů je určeno na projekt tzv. Nuclear-hydrogen kogeneration (pomocí jaderné energie se bude vyrábět dostatek vodíku pro další energetické využití, zejména v dopravě), 580 milionů dolarů je určeno na hlubinné úložiště odpadů v Yucca Mountains. V roce 2004 se počítalo také s podporou jaderného výzkumu a vývoje částkou 273 milionů dolarů (na podporu výzkumu obnovitelných zdrojů jde 480 milionů a 530 milionů na výzkum ve fosilních palivech).

Americké energetické společnosti Excelon Generation, Dominion Energy a Entergy již požádaly o povolení záměru postavit na vybraných místech nové jaderné reaktory. Jde o klíčový krok v povolovacím procesu, který jej značně urychluje. Paralelně probíhá certifikační proces v Nuclear Regulatory Commission, kterým již byly předběžně schváleny 3 projekty na pokročilé reaktory a 4 další žádosti se projednávají. Schváleno bylo také přebudování reaktoru Palo Verde v Arizoně z 55 MW na 1325 MW a 2. bloku reaktoru Edwin Hatch z 37 MW na 1885 MW. V USA se sice v posledních letech nové jaderné reaktory nestavěly, prodlužovala se však životnost a zvyšovaly výkony elektráren současných.

Francie

Tzv. Bílá kniha energetické politiky vydaná francouzskou vládou doporučuje postavit demonstrační jednotku evropského tlakovodního reaktoru EPR. Dokument definuje tyto národní cíle: udržet energetickou nezávislost Francie, zajistit nízké emise skleníkových plynů a garantovat nízké a stabilní ceny elektřiny. Budoucí francouzský "energetický mix" tak závisí na cenách plynu v příštích 20 letech a eventuálním obchodování s emisemi CO2. Rozvoj jaderné energetiky bude postaven buď na prodloužení životnosti současných 58 reaktorů (jejich životnost se pohybuje mezi 17 a 55 lety) nebo na nové kolekci tzv. "pokročilých" reaktorů EPR. Přitom francouzské jaderné reaktory již dnes patří k nejkonkurenceschopnějším v Evropě a umožňují Francii být největším evropským exportérem elektřiny (68 miliard kWh ročně). Předpokládá se, že první jednotka EPR bude stát 3 miliardy euro a jejím provozovatelem i zákazníkem bude EdF. Zájem podílet se už oznámily i Itálie, Španělsko a Německo.

Další nové jaderné reaktory - Finsko, Japonsko, Itálie, Rumunsko

První jaderné bloky 1600 MW s reaktory EPR postaví Finsko v lokalitě Olkiluoto. Dodavateli budou francouzský Framatome a německý Siemens. Jaderná elektrárna bude vybavena tlakovodním reaktorem s elektrickým výkonem bloku okolo 1600 MW a tepelným výkonem 4300 MW. Konsorcium dodá celý blok této jaderné elektrárny tzv. "na klíč". Finsko se rozhodlo pro výstavbu nové jaderné elektrárny z důvodu nedostatku ostatních zdrojů. Také celospolečenský postoj k jaderné energetice je v současnosti velmi příznivý a prodělal v posledních letech značný obrat když se začalo ukazovat, že ostatní alternativy výroby elektřiny jsou méně reálné.

Japonská společnost Hokkaido Electric Power získala od ministerstva hospodářství povolení ke stavbě reaktoru Tomari 3 (PWR, 912 MW). Očekává se, že do komerčního provozu bude uveden v roce 2009.

Po blackoutu v Itálii přehodnocuje tento stát, který dováží přes 17 % elektřiny, svou energetickou politiku. Energetická společnost Enel uvažuje i o restartování dvou reaktorů uzavřených v roce 1987. Jejich provoz by v případě kladného rozhodnutí mohl být obnoven do 18 měsíců (260 MW Trino pracoval 22 let a 860 MW Caorso jen 6 let).

V Rumunsku se staví druhý blok jaderné elektrárny Cernavoda; ten má být dokončen v roce 2007. Na třetí reaktor shání Rumunsko peníze.

nahoru