EU a energetika - Legislativa EU k energetice
k navigaciRozšířením EU z 15 na 25 členů došlo k řadě změn; ty se v prvé řadě týkají legislativy. V oblasti integrace energetických trhů jde v oblasti právní o přijímání směrnic zaměřených na postupnou liberalizaci trhů s elektrickou energií a plynem. Tématem, který řeší legislativa EU, je kromě jiného i jaderná energetika a související otázky.
Implemenatace evropské legislativy do české energetiky
Slaďování české legislativy s právními normami EU, včetně energetické legislativy, probíhalo již od roku 1993.
Podnikání v energetice upravuje především zákon č. 458 z 28. listopadu 2000 o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (tzv. energetický zákon). Tento zákon upravuje podmínky podnikání, výkon státní správy a regulaci v energetických odvětvích. Vychází z důsledného uplatnění Směrnice 96/92/ES a 98/30/ES v oblasti společných pravidel pro vnitřní obchod s elektřinou a zemním plynem. V souvislosti se schválením Směrnic 2003/54/ES a 2003/55/ES Evropského parlamentu a rady z června 2003 o společných pravidlech vnitřního trhu s elektřinou a plynem, kterými se zároveň ruší Směrnice 96/92/ES a 98/30/ES, byla připravena i novela energetického zákona.
Základy platné legislativy EU je opírají o tzv. Energetickou chartu. Politické iniciativy, vedoucí k jejímu vytvoření, vznikly počátkem 90. let, kdy se stala aktuální potřeba dát základ pro rozvoj energetické spolupráce mezi státy evropského kontinentu. Později získala na důležitosti Dohoda k Energetické chartě, která byla vypracována na bázi Evropské energetické charty z roku 1991. Zatímco Evropská energetická charta byla vytvořena jako vyhlášení politického záměru podporovat energetickou spolupráci mezi Východem a Západem, Dohoda k Energetické chartě je právně závazný mnohostranný dokument, jediný svého druhu, který řeší mezivládní spolupráci v energetickém sektoru.
Dohoda k Energetické chartě a Protokol Energetické charty o energetických úsporách a souvisejících ekologických hlediscích byly přijaty 17. 12. 1994 v Lisabonu, ČR k nim oficiálně přistoupila 8. 6. 1995. Oba dokumenty vstoupily v platnost 16. 4. 1998.
Základní cíle Dohody k Energetické chartě
Hlavním cílem Dohody k Energetické chartě je posílit právní rámec v energetických otázkách vytvořením prostoru pro uplatňování pravidel pro všechny zúčastněné státy. Dojde tak k minimalizaci rizik spojených s investováním a obchodem, které se vztahují k energetice. Ustanovené Dohody k Energetické chartě se zaměřují na pět oblastí. Jsou jimi:
- ochrana a podpora zahraničních energetických investic založená na rozšířeném národním zacházení nebo na zacházení s národem požívajícím nejvyšší výhody;
- volný obchod s energetickými materiály, produkty a zařízeními vztahujícími se k energetice, založený na World trade organisation;
- svoboda tranzitu energií dopravovaných potrubím a sítěmi;
- snižování vlivu energetického cyklu na životní prostředí zlepšováním energetické účinnosti;
- mechanizmus pro řešení sporů mezi státy nebo mezi investorem a státem.
Spolupráci se Sekretariátem Energetické charty zajišťuje v ČR Ministerstvo průmyslu a obchodu, jehož experti rovněž zastupují stát na jednáních Konference charty a pracovních orgánů.
Dohoda k Energetické chartě vytváří prostředí pro další vývoj české energetické legislativy v souladu se zásadami platnými v celé EU a prakticky i v mnoha dalších zemích.
Česká republika a energetická politika EU
Jednání o schopnosti ČR splnit požadavky energetické politiky EU bylo formálně zahájeno v listopadu 1999 a kapitola "Energetika" byla předběžně uzavřena 12. prosince 2001. Česká republika prohlásila, že je schopna splnit požadavky energetické politiky EU s výjimkou dvou oblastí - zavádění vnitřního trhu s plynem (směrnice 98/30/ES) a požadavku na dosažení minimálních zásob ropy a ropných produktů (směrnice 68/414/EHS), kde ČR vyjednala přechodná období.
nahoru