EU a energetika - EU, bezpečnost, ekologie a jaderná elektrárna Temelín

k navigaci

JE Temelín v kontextu vstupu ČR do EU

Vstup ČR do EU nevnesl do české energetiky zásadní změny. Ty, které Unie požadovala, už v ČR proběhly (trh se postupně otevírá od roku 2002 a legislativa se upravuje už od roku 2000). Naše sítě se propojily se západoevropskou soustavou ještě dříve, proběhla a dále probíhá i ekologizace uhelných zdrojů či zvýšení jaderné bezpečnosti na úroveň evropského standardu.

Pozitivními důsledky jsou v oblasti energetiky především zajištění větší bezpečnosti zásobování energiemi a možnost zařazení vnitřního trhu elektřiny a plynu do celoevropského jednotného trhu; to může pro konečné spotřebitele přinést snížení cen elektřiny a plynu a je garancí dodržování vysokých standardů v ochraně životního prostředí, jaderné bezpečnosti a kvality energetických služeb.

V jaderné energetice lze počítat se zapojením se do širšího společenství evropských států s jadernými obory a s možností čerpat jejich zkušenosti. Součástí Smlouvy o přistoupení ČR k EU je také společné prohlášení Rakouska a ČR o Jaderné elektrárně Temelín. V tomto prohlášení, které nepodřizuje závěry melkského procesu jurisdikci Evropského soudního dvora, se obě strany přihlašují k plnění závazků vyplývajících z dohody z Melku.

Jak dokazuje dosavadní provoz JE Temelín, tato jaderná elektrárna patří jak v rámci členských zemí EU, tak z celosvětového pohledu, k elektrárnám s vysokým standardem.

Názor europoslance

"Asi nejsem typickým poslancem Evropského parlamentu, protože na jeho půdě hájím jadernou energetiku. Temelín, ale naplnil mé očekávání. Je to moderní elektrárna," uvedl Giles Chichester z Velké Británie po návštěvě JE Temelín. Na jaderné elektrárně Giles Chichester oceňuje to, že se podařilo smysluplně spojit východní a západní technologii. Velký dojem na něj udělala bezpečnost jaderné elektrárny Temelín. Podle jeho názoru, ať se v USA záměry s výstavbou nových jaderných elektráren realizovat podaří nebo nikoli, v Evropě bude vždy existovat názor opoziční. Evropa se s danou situací musí vypořádat sama a nedívat se za moře.

JE Temelín významně neovlivňuje životní prostředí

Temelínská elektrárna nepatří mezi vzorové elektrárny pouze z hlediska jaderné bezpečnosti, ale i pokud jde o vliv provozu na životní prostředí. Výsledky z měřicích meteorologických stanic zatím neprokázaly, že by chladicí věže temelínské jaderné elektrárny měly vliv na počasí, a to nejen v jejich nejbližším okolí, ale ani v celém jihočeském regionu. Tento závěr vyplynul z výzkumného projektu prováděného v souvislosti s hodnocením vlivu jaderné elektrárny Temelín na okolí v rámci plnění závazků České republiky z dohod z Melku.

Ukázalo se, že dopad chladicích věží a páry, která z nich stoupá, se projevuje pouze v těsné blízkosti elektrárny. Experti však tvrdí, že pro určení možného vlivu elektrárny na okolní krajinu je nezbytný dlouhodobější monitoring a zpracování dostatečně velkého souboru dat vylučujících náhodné změny. Proto v lokalitě JE Temelín zřídila Zemědělská fakulta pracoviště zaměřené na dlouhodobé kontinuální sledování teplotních a vlhkostních parametrů a sezonní pořizování fytocenologických snímků pro hodnocení vývoje vegetace. Nejde přitom pouze o záznam a vyhodnocení pozemních dat; významnou úlohu zde hraje i zpracování družicových scén. K dosavadním výsledkům patří vyhotovení map rozložení teplot a vlhkostí krajinného krytu od roku 1984 do současnosti. Stavba jaderné elektrárny vyvolala v místě objektu relativní nárůst teplot, který odpovídá běžným teplotám zástavby. Ve větším detailu lze pak v samotném areálu elektrárny lokalizovat zvýšení relativní vlhkosti a snížení relativní teploty v místě čtyř chladicích věží.

Žádný z výzkumů zatím neprokázal ani výkyvy ve výskytu onemocnění Jihočechů v důsledku provozu JE Temelín. Odborníci z Výzkumného ústavu vodohospodářského T. G. Masaryka se shodli, že elektrárna splňuje projektové výpočty o vypouštěné radioaktivitě. Kontrolní měření odpovídají výpočtům, které se uskutečnily před 15 lety. Ústav se zabývá změnami obsahu radioaktivních prvků v odpadních vodách a v okolí elektrárny sleduje radioaktivitu v pitné vodě. Uskutečněná měření prokázala, že mnohonásobně větší než vliv jaderné elektrárny je vliv přírodní radioaktivity.

Zdravotní ústav Středočeského kraje se ve své studii zaměřil na to, zda zvýšené dávky ionizujícího záření mohou poškozovat chromozomy. Formulovat závěry studie pomohlo 120 zaměstnanců elektrárny, z nichž polovina byla z pásem, v nichž mohli být záření vystaveni. Jak konstatovali zástupci laboratoře genetické ekotoxikologie, sledování dopadlo velmi příznivě, žádné rozdíly nebyly patrné.

nahoru