EU a energetika - Atomové elektrárny v EU
k navigaciČeská republika přinesla do rozšířené EU čtyři bloky v JE Dukovany a dva bloky v JE Temelín. Jejich celkový instalovaný výkon představuje 3760 MWe. Tento příspěvek je z nově přistupujících států největší. Podíl instalovaného výkonu jaderných bloků ČEZ představuje 2,6 % instalovaného výkonu všech jaderných bloků EU.
"Jaderná rodina" EU se rozrostla o 19 provozovaných bloků
Ke konci roku 2010 bylo ve světě v provozu 440 jaderných bloků, dalších 63 jaderných bloků je rozestavěno. Po rozšíření EU od 1. května 2004 o deset nových států přibylo dalších 19 bloků. Státy EU tak využívají cca třetinu ze všech provozovaných jaderných bloků na světě.
Nejvíce bloků do EU přinesly ČR a Slovensko (po 6 provozovaných blocích), dále následuje Maďarsko (4 bloky), Litva se dvěma bloky a Slovinsko s blokem jedním. Zbývajících pět zemí - Polsko, Estonsko, Kypr, Lotyšsko a Malta - jadernou energii k výrobě elektřiny nepoužívají a v EU se přiřadily k dalším sedmi nejaderným státům.
Od roku 2004 je jaderná energetika v rámci EU zdrojem elektrické energie již ve 13 státech. Nejvíce jaderných bloků má Francie. Celkem v rámci EU v roce 2003 zajišťovaly jaderné bloky 33,1 % výroby. V novém složení a po započtení podílu produkce deseti nových států se tento podíl zvýšil na 34 %. Státy s podílem jaderné energie ale samozřejmě nespoléhají na jádro ve stejné míře. Například v Litvě či ve Francii pochází z atomových elektráren 78 % energie, zatímco v Nizozemí jsou to pouhá čtyři procenta. Jaderná energie je v EU nejvýznamnějším zdrojem, následuje uhlí (30 %), plyn (18 %) a ropa (6 %). Obnovitelné zdroje poskytují 14 % energie.
České jaderné elektrárny a rozšíření EU
Jaderná energetika a její další rozvoj je v ČR i ve všech dalších zemích podmíněn třemi základními předpoklady. Jsou jimi souhlas veřejnosti s využíváním jaderných elektráren, bezpečnost provozu a konkurenceschopnost elektřiny vyrobené v jaderné elektrárně na trhu. České jaderné elektrárny - JE Temelín i JE Dukovany - dodržují přísná doporučení Mezinárodní agentury pro atomovou energii a řídí se doporučeními velkého počtu mezinárodních prověrek zaměřených především na bezpečnost. Přístup k provozování jaderných zařízení je v ČR stejný nebo velmi podobný těm, které se používají v EU a ve světě. Bezpečnost jaderné elektrárny a její neustálé zvyšování je vkladem české elektroenergetiky do rozšiřující se EU v oblasti jaderné energetiky.
Rozšíření EU znamená plus pro životní prostředí
Díky nedávnému rozšíření o deset nových členů docílí EU mnohem výraznějšího snížení emisí skleníkového plynu CO2. Hlavní podíl na navýšení "ušetřených" emisí o 100 milionů tun na celkový objem 600 milionů tun mají jaderné elektrárny "nováčků EU". K tomuto závěru došla ve své studii expertní komise Evropského atomového fóra (Foratom), profesního sdružení jaderných provozovatelů. Foratom vypočítal daný objem přes hypotetický scénář, v němž produkci energie z jaderných zařízení nahradily proporcionálně zastoupené jiné zdroje (fosilní paliva a obnovitelné zdroje jako Slunce, voda a vítr). Ze studie vyplynulo, že bez podílu jaderné energie by emise CO2 stouply v Unii o 47 %. Ušetřených 600 milionů tun CO2 se rovná 80 % automobilových emisí EU.
nahoru